Co je Oasis?
Hnutí Light-Life je jedním z hnutí obnovy v katolické církvi. Má své kořeny v učení Druhého vatikánského koncilu a byl schválen biskupy. Hnutí sdružuje lidi různého věku a povolání: děti, mládež, dospělé, rodiny, kněze, řeholníky a členy laických institutů zasvěceného života. Rodinná větev Hnutí pro svátostná manželství se nazývá domácí církev.
Hnutí Světlo života je zaměřeno na formování zralých křesťanů, kteří chtějí sloužit Církvi a jejím sousedům. Zakladatel Hnutí, ctihodný Boží služebník, Fr. Francis Blachnicki (1921–1987) vštěpoval svým následovníkům vizi farnosti jako živého společenství komunit a přesvědčení, že obnova církve začíná ve farnosti. Formační skupiny na různých úrovních tedy chtějí pomoci při přeměně farností na živá společenství.
Symbol Hnutí Světlo-Život je raně křesťanský symbol ΦΩΣ-ΖΩΗ (čti fos-zoe). Jsou to řecká slova „světlo“ a „život“ spojená s písmenem omega a tvořící kříž. Tento symbol ukazuje nejzákladnější zásadu křesťanského života – jednotu víry a života.
Duchovnost hnutí Světlo-život byla vyjádřena v Průvodcích nového člověka. Formační program je jádrem Hnutí a vychází z dokumentu „Obřad křesťanského zasvěcení dospělých“ (Ordo Initiationis Christianae Adultorum). K formaci vedou tři kroky. První je evangelizace vedoucí k přijetí a přijetí Ježíše Krista jako Pána a Spasitele, vědomé rozhodnutí následovat ho a žít podle jeho zákona. Druhý stupeň se nazývá deuterokatechumenát. Předpona „deutero“ sděluje, že tato formace je modelována a využívá prvky katechumenátu, období přípravy na křest. Třetí stupeň formace, popsaný řeckým slovem diakonia, je výběr konkrétní služby a apoštolátu.
Základní metody, kterými se realizuje program formování Hnutí Světlo-Život, jsou: „metoda světelného života“ popsaná výše (prostupuje všemi ostatními prvky formace), ústupy nazývané „oáza“ a malé formační skupiny. Struktura Hnutí je kompatibilní se strukturou Církve. Malé skupiny členů Hnutí obvykle tvoří komunitu ve farnosti. Členové hnutí se čtyřikrát ročně účastní takzvaných přijímacích dnů, které shromažďují lidi z různých farností nebo dokonce celé diecéze z různých oblastí hnutí.
Kněží slouží Hnutí jako jeho moderátoři. Jsou zodpovědní za duchovní formaci členů Hnutí a za jednotu s Církví. Ti, kdo poznají hlubší úroveň sounáležitosti s Hnutím a jeho charismatem, se připojují ke Svazu kněží Krista Služebníka. Osoba odpovědná za celé Hnutí je generálním moderátorem Hnutí Světlo-Život. Na úrovni státu, diecéze a farnosti jsou odpovědnými moderátoři státu, diecéze a farnosti.
Historie Hnutí sahá do prvního ústupu oáz organizovaného v roce 1954. Do roku 1976 bylo hnutí známé pod názvy Oasis Movement a The Movement of the Living Church. Hnutí Light-Life bylo založeno a rozvíjeno v Polsku, ale již se rozšířilo do dalších zemí: Slovensko, Česká republika, Německo, Bělorusko, Lotyšsko, Ukrajina, Velká Británie, Irsko, Kanada, USA, Keňa, Tanzanie, Rwanda, Čína a Brazílie. V Norsku, Švédsku, Řecku, Francii, Belgii, Lucembursku, Bulharsku a na Filipínách existují také malé skupiny nebo komunity.
Důležité otázky
Lidská existence může být redukována na biologické procesy a takový postoj často vidíme v současném světě. Je však také možné udělat z lidského života cestu objevování tajemství, hledání odpovědí na důležité otázky, jako například: Kdo povolal lidi, aby zde existovali a proč? Je člověk nezávislou bytostí nebo je důležitou součástí většího celku, nebo snad začíná život náhodně a nikam nevede?
Křesťan bude hledat odpovědi na tyto základní otázky v Bibli. Vysvětlení existence člověka ve světle zjevené pravdy čteme již v první knize Starého zákona. Člověk je zde představen jako jedinečné Boží dílo, koruna stvoření, jemuž Bůh svěřuje Zemi, kterou vytvořil, a její bohatství. Světlo, které osvětluje počátek země a počátek lidstva, nám také umožňuje objevit určitou pravdu o Bohu. Náš Stvořitel jedná podle plánu, do kterého začlenil člověka jako svůj vlastní obraz a podobu. V důsledku této neobvyklé podobnosti s Bohem je člověk povolán k víře, lásce a věčnému životu. Toto povolání lze uvést do praxe mnoha různými způsoby. Dříve nebo později a bez ohledu na zvolenou trasu se však setkáváme s obtížemi. Někdy nedostatek víry, příliš malá láska, pád naděje nebo jiný problém nám brání porozumět a realizovat Boží záměr.
Obtíže jsou neoddělitelnou součástí lidského života, také duchovního života. Lidská slabost vyplývá z první svobodné volby, kterou člověk učinil, když si měl vybrat mezi poslušností Bohu a touhou být jako On. Když první lidé sáhli po ovoci ze stromu rostoucího uprostřed Edenu, zvolili způsob chování navržený Satanem a vědomě rezignovali na možnost oslavovat svůj život v souladu s plánem Boha Stvořitele. Ten první akt svobodné vůle, tak vzdálený záměru, s nímž Bůh stvořil svět a lidi, se stal přítěží pro další generace, které pokračují ve špatném rozhodování. Špatná volba však neznamená, že ten, kdo si vybírá, je špatný. „Bůh viděl vše, co vytvořil, a bylo to opravdu velmi dobré“ (Gn 1,31), takže i člověk musí být dobrý. Pravděpodobně proto tolik lidí stále hledá Boha a snaží se naplnit jeho plán podle svých možností.
Každý člověk může vyprávět svůj vlastní příběh, který popisuje, jak je to obtížné, a každý z těchto příběhů by byl pravdivý. Plnost pravdy (a zároveň plnost obtížnosti zároveň) se však zjeví, až se všechny tyto samostatné příběhy začnou spojovat, stejně jako se všechny jednotlivé prvky Božího plánu spojí v jedno, úplné a dokonalé Stvoření. Komunita jako místo hledání Boha a posilování víry, společenství sjednocené výjimečnou Láskou, umožňuje rozdělení bolestí a znásobení radostí. Díky komunitě člověk získá ještě více, protože „kde se dva nebo tři setkají v mém jménu, tam budu s nimi“ (Mt 18:20). Ježíš Kristus, Síla a Láska, Král a Služebník, Pán a Spasitel, přichází do komunity, ale očekává, že bude do života každého člověka pozván individuálně. Díky takovému pozvání, které musí být skutkem svobodné vůle, vede Bůh Člověk ty, kteří mu důvěřují, přímo k Bohu Otci, který na své děti čeká od okamžiku té první špatné volby. Neboť každý křesťanský život začíná v Něm a směřuje k Němu.